1. Aleš Křišťan

Smržovka je krásná a jsem moc rád, že zde žiji. Smržovka má oproti jiným městům a obcím obrovskou výhodu ve své poloze, malebné krajině a v přírodě, kde nechybí lesy, louky, skály a kde je stále ještě dostatek vody, v tom je její obrovský potenciál. S nadhledem mohu říci, že rekreace, turistika, farmaření, pastviny, lyže, saně, kola, tradiční výroba a s tím vším spjaté pracovní příležitosti sem patří mnohem více než průmysl a sklady – to je doménou míst, kde bohužel jiné možnosti na rozdíl od nás nemají. A pokud již průmysl a sklady, tak pak to jde i citlivě, příkladem může být smržovské TENEO 3000 s.r.o., kde je zrekonstruovaná budova nejen pohledná, ale má i logickou dopravní obslužnost.
Od konce roku 2015 provozuji tiskárnu ve Smržovce, kde zaměstnávám nyní dva pracovníky a postupně dokončuji rekonstrukci domu po Mužíčkových. Mám tři dcery, dvě starší již ze mne stihli učinit dědečka a nejmladší Mia žije od malička u nás ve Smržovce. Ač nejsem rodilý Smržovák, kořeny zde mám, moje babička žila nějakou dobu v Lučanech a už před sedmdesáti lety vozívala v kočárku mojí mamku na Krojčenku (Kreuzschenk) a můj dědeček jako zedník opravoval domy v okolí, jeho doménou byly hlavně fasády. Sestra s rodinou bydlí v Českém Šumburku a v Kořenově žili mojí mamky strejda (řezník) a teta (květinářství).
Narodil jsem se v roce 1971 v Ústí nad Labem a poté žil v trochu nudné nížině v Hradci Králové :). Po dvouletém studiu na Pedagogické fakultě Hradec Králové, aprobace biologie a tělesná výchova, jsem se v přelomovém roce 1989 trochu nečekaně začal živit jako reprodukční fotograf a příležitostný fotoreportér. Při práci jsem dálkově absolvoval licenční studium polygrafie a obalové techniky na VŠCHT Pardubice. Práce za objektivem mě však lákala víc než tisk a tak jsem celá devadesátá léta působil jako kameraman na volné noze, to mi přineslo rozmanité zkušenosti a poznatky při cestování a natáčení dokumentů a reklam po celé Evropě.
Po roce 2000 jsem začal provozovat v Hradci Králové tiskárnu, povedlo se nám například vyvážet ještě pro německé Quelle ve statisícových nákladech obálky do okolních států, vyrábět polepy pro Hamé v celé ČR apod. Po životním rozkolu jsem se ocitl v Jablonci nad Nisou a naskytla se mi zde úžasná příležitost učit rok v lesní třídě mateřské školky ve Vrkoslavicích, byla to další nádherná zkušenost.

 

2. Inka Urbanová

Moji předci do Smržovky přišli už v polovině 19. století, tak cítím vnitřně odpovědnost za to, jak se naše město rozvíjí. V zastupitelstvu působím nepřetržitě od roku 1994, jsem poctěna, že své spoluobčany stále oslovuji a děkuji jim za hlas. Celoživotně mi je blízké kulturní a společenské dění, zachování přírody a historie města pro další generace, ale také sociální a zdravotní oblast.

3. Jaroslav Bystrý

Celý život žiji ve svém rodném domě, v Komenského ulici ve Smržovce. Nyní i s manželkou a dvěma syny, kteří navštěvují zdejší základní školu. Vyučil jsem se jako mechanik opravář lesních strojů a zařízení v SOUL Harrachov. Nicméně jsem se nikdy tomuto oboru nevěnoval. V současné době podnikám v oblasti výroby dřevěných interiérových schodišť. Jelikož na Smržovce žiji od narození, není žádný kout, který bych dokonale neznal a dobře vím, kterému prostoru se město věnuje hodně a kterému naopak vůbec. V našem městě i podnikám, tak mě moje životní kroky dovedly i na téměř všechny smržovské instituce a získal jsem tak jasnou představu, co je potřeba zlepšovat a co ne. Mým posledním projektem je umístění cedulí s krizovými čísly na linky bezpečí na smržovském viaduktu. Momentálně se správou železnic tipujeme dalších třicet železničních mostů po celé ČR, které si lidé vybírají k ukončení svého života a chtěli bychom je všechny osadit cedulemi do konce roku. Právě smržovský viadukt se tak stal pilotním projektem, jak sebevrahy zkusit přesvědčit se nad zamýšleným skutkem ještě zamyslet.

4. Ing. Veronika Křížková

Ve Smržovce jsem se narodila a žiji zde s manželem a našimi dvěma dětmi. Po vysoké škole jsem pracovala několik let ve státní správě v oblasti kontroly dotací. Od roku 2017 podnikám s manželem ve finančních službách. V uplynulých čtyřech letech jsem byla členkou kontrolního výboru města. Této zkušenosti si velmi cením a ráda bych se i nadále aktivně podílela na rozvoji našeho města.
Nikdy jsem nepřemýšlela o tom, že bych žila jinde a jsem přesvědčená, že Smržovka je krásné místo pro rodinný život. V poslední době se Smržovka velmi rozrostla a je skvělé, že si stále více lidí vybírá k životu právě naše město. Přináší to s sebou ale i problémy, ať už s nedostatečnými kapacitami mateřské i základní školy, ranní dopravní kolaps v okolí škol nebo přetížení dopravy v mnoha částech města. Vždycky budou nové a nové problémy, ale v mém zájmu je, aby vedení města reagovalo rychle, efektivně a bylo svým občanům více otevřené, aby se nám ve Smržovce společně krásně žilo.

 

 

5. Ing. Lukáš Kedroň

Smržovku mám již od narození pevně ukotvenou ve svém srdci a vždy bude mým domovem. Vyrostl jsem tu a prožil zde mnoho krásných chvil v nádherné horské přírodě. S přítelkyní aktuálně bydlíme druhým rokem na velkém náměstí. Po absolvování Technické univerzity v Liberci v oboru podniková ekonomika a management jsem působil ve vedoucích pozicích obchodů se sportovním vybavením. V současnosti obsluhuji laser ve firmě na výrobu fotopolymerických štočků a jsem zodpovědný za realizaci a efektivitu výroby. Protože jsem podstatnou část svého dosavadního života strávil na největším smržovském sídlišti v Luční ulici, vím, co místní obyvatele dlouhá léta trápí. Rád bych tedy, nejen jim ale všem Smržovákům, pomohl svou prací odstranit problémy, s nimiž se potýkají. Mým osobním cílem je pak prosazení rekonstrukce spojovací cesty mezi ulicí Jindřišskou a Hlavní, která je dlouhá léta v dezolátním stavu, a o jejíž opravě se vždy pouze hovořilo.

6. Ing. Petr Vyhnal

Pocházím z Jablonce nad Nisou, ale rodinné kořeny mám na Smržovce a v dětství jsem zde trávil hodně času u prarodičů. V roce 2013 jsme začali s rekonstrukcí domu po prarodičích a v roce 2015 jsme se do Smržovky i s manželkou a naším prvním synem přestěhovali. Tady se nám pak narodil náš druhý syn.
Na studium Gymnázia U Balvanu v Jablonci, jsem později navázal studiem vyšší odborné školy v rámci SPŠSE v Liberci, obor Počítačové systémy. Následovalo bakalářské studium oboru Informační systémy na BIVŠ zakončené v roce 2012 a později i magisterské studium na ČZU završené v roce 2020.
O politiku jsem se začal zajímat po vstupu ČR do EU. Byl jsem jedním ze signatářů petice za vznik České pirátské strany a v letech 2010 – 2014 také předsedou krajského sdružení Pirátské strany v Libereckém kraji a ve vedení krajských Pirátů působím i nadále. Ve volebním období 2012 – 2016 jsem byl členem Finančního výboru Zastupitelstva Libereckého kraje.
Již během studií jsem začal pracovat v oblasti IT, zprvu jako servisní technik PC, ale časem jsem se začal specializovat na počítačové sítě a jejich zabezpečení. Posledních 14 let působím v mezinárodní společnosti jako specialista na zabezpečení a integraci. Jsem držitelem několika profesních certifikací jako CISSP nebo Certified Ethical Hacker.
Jakožto “ajťák” bych rád přispěl k tomu, aby naše město plnohodnotně vkročilo do 21. století a začalo využívat potenciál, který se v digitálním světě nabízí. Je smutné, když se radnice omezuje jen na ohlášení jednání zastupitelstva v určitý den, přičemž občan ani pořádně neví, co se vlastně bude projednávat. Logickým důsledkem je, že jednání zastupitelstva nejsou prakticky nikým z běžných občanů navštěvována. A bohužel se občan ani následně moc nedozví, jelikož z jednání nejsou k dispozici žádné zápisy. Musí se tak spokojit s výběrem z usnesení na webu, kde se ale pouze velice stručně zmiňuje samotné usnesení. Naprosto bez kontextu, naprosto bez odůvodnění či diskutovaných pro a proti. Současná úroveň informovanosti je tak opravdu tristní a nepřispívá otevřenosti obce. Rád bych se tedy zasadil o větší otevřenost města, podpořil vyšší informovanost občanů a pokusil se je i více zapojit do rozhodování o vývoji města například pomocí projektů z participativního rozpočtu.

7. Ing. Anna Klasová

Jmenuji se Anna Klasová a žiji ve Smržovce asi 8 let. Přidala jsem se k tomuto sdružení, protože po těch letech moc dobře vím, že je potřeba posvítit si na námi placené zástupce, abychom se nedivili, že v blízkosti našich domovů a v nádherné krajině najednou vyroste zbytečná skladovací hala, geotermální vrt, spalovna plastových odpadů nebo na chráněné louce nové domy bohatých Pražáků a jiné záměry, o kterých se kolikrát ani nedovíte. Je mimořádně důležité soustředit se na to podstatné. Slabá stránka našeho vedení je světlo, posviťme si na to, kam a kudy ty obrovské peníze tečou. Pátrejme, ptejme se, pečlivě ověřujme a poté zveřejňujme a vše bude tak jasné, že nezbude žádná pochybnost.

8. Jakub Hyman

Ve Smržovce žiji již od narození a to v Luční ulici, ze které jsem se s rodinou nedávno přestěhoval do nového domu v Jelením koutě. Se Smržovkou mne nejvíce spojuje sáňkařský sport, díky kterému jsem naše město mohl reprezentovat na několika světových soutěžích, mimo jiné i ZOH v Turíně a Vancouveru. Po ukončení sportovní kariéry jsem žil a pracoval několik let v australském Sydney. Nyní vlastním firmu na renovaci a pokládku dřevěných podlah. Poslední 4 roky jsem byl také členem zastupitelstva. Mezi mé hlavní priority patří vizuální obraz Smržovky, který je pevně spojen s údržbou širšího okolí centra a také rozvoj turistické a sportovní infrastruktury, kde má naše město díky své poloze a dopravní obslužnosti velký potenciál. A jako rodič bych si přál více bezpečnosti na našich komunikacích.

9. Irena Kobrová

V zastupitelstvu jsem působila v minulosti mnoho let, díky zkušenosti z živnosti prodeje květin, kterému se dosud věnuji, a zároveň už důchodovému věku, můžu porozumět velké skupině místních občanů. Byla bych ráda, kdyby Smržovka více rozkvetla, měla upravená obě náměstí a do středu města se vrátil živnostenský ruch.

10. Bohdan Balatka

V Dolní Smržovce žiji dvacet let s manželkou Evou a třemi dětmi, právě tady je ze strany města hodně co zlepšovat. Není nám lhostejné prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Nemělo by se zapomínat, že i okrajové části si zaslouží péči svého úřadu, protože i zde mají svůj domov Smržováci.

11. Lukáš Bělonohý

Ve Smržovce žiji 15 let, mám 2 děti, mně i manželce Veronice záleží na tom, aby naše město bylo domovem, který bude bezpečný, čistý a plný možností pro všechny obyvatele, od těch nejmenších, až po ty nejstarší. Jsem zvyklý na řád a plnění úkolů, rád pomohu svému městu.

12. Leoš Krykorka

Ve Smržovce žiji od narození. S manželkou a třemi syny bydlím v Dolní Smržovce, proto bych se rád aktivně zasadil především o rozkvět tohoto území. Pracuji jako kuchař, své povolání mám rád, stejně jako sport a cestování, které patří k mým celoživotním koníčkům. Byl bych proto rád, aby Smržovka byla městem pro příjemný život místních obyvatel, ale i vyhledávaným cílem turistů

13. Jakub Kedroň

Smržovka je mým rodným městem, v němž jsem prožil celý svůj dosavadní život s mojí rodinou. Jsem vyučen jako mechanik opravář lesních strojů a zařízení v Harrachově a v současnosti jsem zaměstnán ve firmě OXXO PIPE s.r.o. jako technik navíjecího stroje. Mám rád zdejší přírodu, a proto mi záleží na tom, aby byla vždy krásně udržovaná a nemusela přehnaně a někdy až zbytečně ustupovat cihlám a betonu.

14. Šárka Šichová, DiS.

Smržovka je moje rodné město a mám ji ráda, proto mi záleží na tom, aby se rozvíjela všemi směry. Zajímá mě dopravní situace ve městě a také péče o starší spoluobčany. Není mi lhostejná úroveň místního školství, ale i celkový vzhled města, jeho běžný chod i jeho budoucnost. Záleží mi na tom, aby se Smržovka nestala pro mnohé obyvatele jen místem přespání, ale aby byla živým městem.

15. Jiří Sklenář

Vyučil jsem se tesařem, živím se rukama a mám rád, když je vidět za mnou kus odvedené práce. S manželkou Ivou jsme našli před 10 lety ve Smržovce domov, žijeme v Jelením koutu v rodinném domě a zajímá nás, jak se vedení města staví k celkovému rozvoji města. Moje téma je doprava, cestovní ruch a ochrana přírody.

16. Svatoslava Jakoubková

Podporuji mladé pracovité a vzdělané lidi, kteří mají chuť pro své město ve svém volném času něco udělat a mají nové nápady. Vždycky je čas zkusit něco nového, co přinese užitek nám všem. V důchodovém věku jsem si splnila sen a mám Muzeum panenek, které přináší radost mně, ale především návštěvníkům.

17. Josef Šilhán

Ve Smržovce žiji se svou rodinou a se ženou Hankou provozuji obchod se zeleninou a potravinami. Mám zájem na tom, aby se Smržovka nestala mrtvým městem, což se kolem náměstí začíná dít, proto chci podpořit záměry a projekty, které pomohou podnikání i turistice ve městě a mladým lidem nabídnou možnosti profesní i volnočasové realizace a bydlení.